5.11.2021

Valná hromada Evropské asociace porodních asistentek (EMA) 26. 9. 2021

Tento rok se valná hromada (general meeting) EMA opět odehrála ve virtuálním prostoru s příslibem, že příští rok již bude setkání profesních organizací z celé Evropy na živo, a to v Bruselu. Letos se zúčastnili zástupci 27 zemí Evropy a na programu byly mimo jiné volby do rady EMA.

Po téměř 20 letech odchází z vedení EMA Mervi Jokinen, kterou na jejím postu prezidentky EMA nahradí Agnes Simon (Francie). Zároveň radu opouští skvělý Joeri Vermeulen. Musely tedy proběhnout volby a za nové členky rady byly zvoleny Gergana Nikolova z Bulharské aliance porodních asistentek a Burcu Yurtsal z Turecké asociace porodních asistentek. Hlasovalo se také o nové kontrolní komisi.

Průběh valné hromady kromě voleb přinesl hlasování o rozpočtu za období 7/2020 – 6/2021 a také odhlasování plánovaného rozpočtu na další rok. EMA je v současném období v zisku, protože během covidového období proběhlo mnoho aktivit online, což ušetřilo značnou část financí. Pro příští rok plánují využít finance k podpoře nových projektů.

Příští valná hromada se bude konat v září 2022 v Bruselu a následně v roce 2023 v Istanbulu. Na podzim 2023 také proběhne EMA Educational Conference – Konference o vzdělávání v porodní asistenci a to v řeckých Aténách. Tématem bude digitalizace ve vzdělávání porodních asistentek, což je téma, které se neobešlo bez diskuze o možnostech online výuky v porodní asistenci. Jedná se o obor, který je na praxi a osobní, doslova hmatatelné zkušenosti, zcela závislý a dá se jednoznačně říci, že i bez offline výuky nevykonavatelný.

V druhé půlce setkání proběhlo několik prezentací.

1. Zkušenosti belgických žen v těhotenství, při porodu a v šestinedělí během pandemie Covid – 19 – Maaike Fobelets & Joeri Vermueulen

Hlavním cílem byla identifikace a rozbor emocí žen, které porodily v loňském roce. Hlavní výzkumná otázka se týkala vnímání průběhu těhotenství a raného mateřství ženami na pozadí pandemie.

Autoři rozlišili 6 hlavních témat. (1) strach z nákazy, (2) pocity izolace, nedostatku opory a péče (např. zákaz těhotenského cvičení, předporodních kurzů apod., pocit života v kukle – teplo/komfort X samota/nuda), (3) nemožnost sdílení zkušeností a této pro ženy jedinečné situace, (4) fragmentovaná neucelená zdravotnická péče (obtížné domlouvání těhotenských poraden, nedostupnost doplňkové péče např. fyzioterapie apod.), (5) pocity nepřipravenosti, ale zároveň (6) klidné období s dostatkem času na odpočinek. V rámci výzkumu autoři přišli s termínem stolen pregnancy tedy ukradené těhotenství.

2. Psychologický profil žen, které porodily během nouzového stavu v Rumunsku – Melanie Tudose

Podle Melanie výjimečný stav pandemie zvýraznil nutnost podpory duševního zdraví žen během těhotenství. U žen se zvyšuje míra stresu a obav, objevují se symptomy deprese. To má důsledky nejen na průběh těhotenství, ale i na dosud nenarozené dítě.
Zároveň pandemie zvýraznila nedostatky zdravotního systému a nutnost modernizace zdravotní péče v Rumunsku. Zdravotníky, kteří jsou v systému péče určeni jako primární poskytovatelé péče o ženu a dítě, je nutné rozšířit nejen o porodní asistentky, ale také o psychology.

3. Očkování těhotných žen proti COVID 19 – RCM

Prezentace se zabývala riziky očkování versus rizika COVID 19 pro těhotné ženy. Podle současných výzkumů nemůže vakcína, která neobsahuje “živý coronavirus” a je svým složením podobná vakcínám proti chřipce nebo černému kašli, ohrozit jak průběh těhotenství tak ani nenarozené dítě. Riziko onemocnění COVID 19 je nejzávažnější pro ženy ve III. trimestru a pro ženy s rizikovými faktory. RCM (Royal College of Midwives) a RCOG (Royal College of of Obstetricians and Gynaecologists) doporučují očkování žen v těhotenství.

Podpořte nás

Podpořte nás