Reakce profesních organizací na seriál Malé lásky

Vážené autorky otevřeného dopisu,

rády bychom vám zaslaly naše stanovisko k otevřenému dopisu, který se týká reality show „Malé lásky”.

Profesní organizace Česká komora porodní asistentek, z. s., a Unie porodních asistentek, z. s., se dlouhodobě podílejí na rozvoji oboru porodní asistence. Obě naše organizace prosazují péči porodních asistentek, která vychází z dostupných vědeckých poznatků evidence based knowledge (EBK), odborných zkušeností, hodnot a přání každé ženy. Jsme členy Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) a Evropské asociace porodních asistentek (EMA). Porodním asistentkám poskytujeme informační a právní servis, pořádáme intervize, supervize apod. Věříme, že všechny tyto kroky vedou v důsledku ke zlepšování péče o těhotnou ženu a její rodinu a k dostupné péči porodních asistentek.

Personál a vedení Fakultní nemocnice Plzeň má náš velký respekt za to, že se do takto složitého projektu, jakým jsou „Malé lásky“, pustili. Určitě není jednoduché pracovat před kamerami a být hodnocen cizími lidmi, navíc často odborníky v daném oboru. Každý televizní pořad na komerční televizi musí splňovat určité parametry sledovanosti, které většinou vedou k tomu, že natočený materiál je sestříhán tak, aby působil co nejdramatičtěji a byl plný emocí. O české porodní péči o ženu při porodu tedy vypovídá jen povrchně, pozornost je zaměřena na příběhy rodičů. Nejsou vysvětleny důvody pro jednotlivé intervence, není znám zdravotní stav ženy a dítěte, ani přání ženy. Proto bychom se neradi pouštěli do hlubšího rozboru toho, co je vidět na televizní obrazovce.

Dovolíme si ale vyjádřit jistou obavu z tohoto druhu dokumentů. Hlavním důvodem je zkreslená prezentace toho, co je možné považovat za normální, fyziologický porod. V dokumentu „Malé lásky” je porod vykreslován jako dramatická životní událost, ze které je potřeba mít strach. Jako životní zkušenost, kterou nelze zvládnout bez medikace či lékařských zákroků. I přesto, že skutečně nejde do podrobností hodnotit průběh porodu a péči o ženy, ve výsledném sestřihu jsou patrné některé nebezpečné či dokonce škodlivé praktiky a rutinní úkony, které právě na základě evidence based knowledge nejsou již v zahraničí doporučovány. České ženy a jejich partneři naopak mohou při sledování seriálu získat dojem, že jsou tyto zákroky v pořádku.  Divačky a diváci je tak budou považovat za opodstatněné a vhodné, protože jsou vidět na televizní obrazovce a provádějí je zdravotníci.

Abychom uvedly konkrétní příklady, jde především o rutinní separaci novorozenců od matek, rození v nejméně doporučované poloze na zádech s nohama ve zvednuté poloze či řízené tlačení. Otázkou také zůstávají důvody některých dalších intervencí, jako například dirupce vaku blan. A také to, zda je žena objektivně informována o indikaci, rizicích a benefitech provedení konkrétních zákroků. Zde je ale samozřejmě možné, že záběry, kde je vidět její následná svobodná a informovaná volba, mohly být vystřiženy.

Na vaši otázku, v jakých porodnicích mohou ženy porodit normálně, s informovanou a svobodnou volbou, není jednoduchá odpověď. Mělo by to tak být ve všech. Proto, abychom ale mohly tuto informaci potvrdit či vyvrátit, máme málo validních informací.

Poskytovaná péče se liší zařízení od zařízení a je ve velké míře závislá na přístupech jednotlivých lékařů a porodních asistentek, které na oddělení porodnice aktuálně pracují. Při péči o ženu během porodu se v českých porodnicích setkáváme nejčastěji s lékařsky vedeným porodem, a to i v případech fyziologického, normálního porodu. Podle nejnovější dostupné statistické ročenky „Zpráva o rodičce a novorozenci 2015“ (ÚZIS, 2017) vedly porod porodní asistentky pouze u 18,8 % porodů. Kompetence porodních asistentek, které pracují na porodních sálech, jsou často omezovány, jejich práce není autonomní, je podřízená péči lékařské. Dlouhodobě proto podporujeme vznik pracovišť vedených samostatně porodními asistentkami v porodnicích nebo porodních domech, ve kterých by mohly ženy porodit normálně s respektem a úctou k přirozeným porodním procesům a jejich přáním v bezpečném prostředí.

Kvalita poskytovaných služeb v porodnicích není nikým kontrolována, a to ani Ministerstvem zdravotnictví například ve státních nemocnicích. Existují pouze  výzkumy, které se zaměřují vždy jen na část poskytované péče.

Z poslední doby je to například výzkum z roku 2012, který proběhl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Výsledky studie jsou k dispozici v publikaci „Psychosociální aspekty v současném českém porodnictví – kvalita perinatální péče očima rodiček“ autorek Mgr. Lenky Takács a MUDr. Jitky Siedlerové. Autorky došly ve studii k tomuto závěru: „Z výsledků výzkumu vyplývá, že se české porodnictví i přes svou vysokou kvalitu potýká s některými závažnými nedostatky v psychosociální oblasti. Týkají se především neposkytování dostatečných informací a nerespektování přání žen ohledně způsobu vedení jejich porodu. Mezi nejslabší stránky dále patří malá psychická podpora žen v průběhu porodu i v poporodním období a neosobní, nadřazený a rutinní přístup některých zdravotníků, a to zejména ve fakultních porodnicích a v porodnicích s více než 800 porody za rok.

Státem garantovaný monitoring kvality péče v porodnicích a veřejná data o výsledcích péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních považují naše profesní organizace za podmínku zlepšení kvality péče v porodnicích. Takové výzkumy přesahují možnosti neziskových organizací a měly by být součástí koncepce péče o ženu a dítě. Na tuto koncepci formulovanou Ministerstvem zdravotnictví zatím marně čekáme.

S pozdravem

 

Magdalena Ezrová                                                           Kateřina Ratislavová

viceprezidentka UNIPA                                                   viceprezidentka  ČKPA

ezrova@unipa.cz                                                             katerina.ratislavova@ckpa.cz

 

V Praze, 21. 11. 2017

Podpořte nás

Podpořte nás
 
Těhotné ženy to nemají snadné. Možnost zvolit si místo porodu a toho, kdo je porodem bude provázet, není v naší zemi samozřejmostí. UNIPA se snaží tuto situaci změnit. Nedokážeme to ale bez Vaší pomoci a podpory. Pro více informací klikněte sem.