class="post-template-default single single-post postid-3961 single-format-standard theme-unipa woocommerce-no-js tribe-no-js mega-menu-main-menu"

Porod z bakteriologického hlediska

Michel Odent

Michel Odent, MD, již několik desetiletí ovlivňuje vývoj porodnictví a zdravotnického výzkumu. Jako lékař založil a vedl porodní sály v nemocnici v Pithiviers ve Francii (1962–1985). Spolu se šesti porodními asistentkami zde asistoval přibližně u tisíce porodů ročně a společně dosáhli výborných statistik s minimální mírou intervencí. Odent je známý také jako porodník, který zavedl koncept porodních bazénků a porodních pokojů připomínajících prostředí domova. Později v Anglii založil Primal Health Research Center. Po své nemocniční kariéře se věnoval také porodům doma. Jeho přístup k porodu byl prezentován v mnoha významných lékařských časopisech jako The Lancet nebo v televizních dokumentech, například film BBC Birth Reborn (Znovuzrozený porod).

Copyright © 2012 Midwifery Today, Inc. Všechna práva vyhrazena. Zveřejněno se souhlasem Midwifery Today Issue 117, JARO 2016. https://midwiferytoday.com/mt-articles/childbirth-bacteriological-perspective / PH + 1 541 344 7438


Od počátků mikrobiologie do 70. let byla jedna z úloh porodních asistentek a doktorů přítomných u porodu ochrana novorozence před všemi mikroby, včetně těch pocházejících od matky. Na začátku porodu bylo běžné matku oholit, dát jí klystýr a bradavky jí potřít antiseptickým roztokem.

Historický krok

Nový krok v historii našeho porozumění porodu z bakteriologického hlediska počal studiemi prokazujícími, že v porovnání s jinými savci je lidská placenta vysoce efektivní v přenosu Immunoglobulinu G (IgG) k plodu (Virella, Silveira, Nunes a Tamagnini 1972). Zatímco u našeho druhu úrovně IgG u novorozence narozeného v termínu dosahují 100% úrovní matky, například u skotu mohou být pod 10%. Samozřejmě hlavní péče není u lidí stejná jako u ostatních savců. Novorozené tele je okamžitě závislé na protilátkách obsažených v raném kolostru. Jinými slovy u mnoha druhů savců, stejně jako u skotu, je kolostrum v přesném slova smyslu životně důležité. U lidí musí být hlavní péče formulována jinak: kteří mikrobi jako první osídlí tělo novorozence, které je bez bakterií?

Mezi bakteriology je dobře známý koncept, který opravňuje přikládat této otázce velkou důležitost. „The race for the surface“ neboli „závod o povrch“ znamená, že vítězové tohoto závodu o dosažení území bez bakterií budou pravděpodobně tomuto území vládnout. Tento koncept má praktické využití. Během epidemií v jeslích bylo zjištěno, že může být zabráněno osídlení dětí prudce nakažlivým stafylokokem brzkým dobrovolným nakažením vybraným kmenem stafylokoka díky jeho nízké nakažlivosti a dobré citlivosti na penicilin (Dubos 1966).

Dnes je jasné, že narodit se znamená vstoupit do světa mikrobů a že, z bakteriologického hlediska, v ideálním případě novorozené dítě potřebuje být v kontaktu s jedinou osobou – jeho matkou. Je také zřejmé, že lidský savec byl naprogramován, aby vstoupil do světa přes bakteriálně bohatou perineální oblast, což do jisté míry zaručuje, že novorozenec, především jeho trávicí systém a kůže, bude okamžitě osídlen různorodou škálou přátelských bakterií od své matky.

Nicméně musí být modulováno obecné pravidlo o snadném přestupu protilátek přes placentu, které je obzvlášť intenzivní od 38. týdne (Cederqvist, Ewool a Litwin 1978). Musí být bráno v potaz, že existují 4 podtřídy IgG a že přenos podtřídy IgG2 není stejně efektivní jako přenos ostatních podtříd (Garty et al. 1994; Hashita, Okitsu-Negishi a Yoshino 2000). Tímto způsobem můžeme vysvětlit náchylnost dětí – především předčasně narozených – ke streptokokovi skupiny B přeneseného od matky.

Povšimněme si, že po tisíce let všechna lidská společenství dramaticky zasahovala do procesu mikrobiální kolonizace novorozencova těla prostřednictvím přesvědčení a rituálů. Typickým příkladem je přesvědčení, že rané kolostrum je škodlivé. Obecně matky a novorozenci byli oddělováni a počátek kojení byl oddalován.

Dnes v dobách medikalizace porodu jsou nové evidentní a mocné způsoby jak zasáhnout. Je snadné přesvědčit kohokoli, že děti narozené vaginálně a děti narozené císařem vstupují do světa mikrobů zásadně odlišným způsobem. Navíc je běžné vystavit plod působení antibiotik v perinatálním období. Antibiotika jsou používána často, například při odhalení streptokoka skupiny B, při předčasném protržení plodových obalů a také při císařských řezech. Některé veřejné zdravotnické organizace jako například NICE (National Institute for Clinical Excellence) oficiálně doporučují injekční podání antibiotik před začátkem císařského řezu (NICE 2011). Ve všech situacích je použití antibiotik zpochybnitelné. V současném vědeckém kontextu je nutné provést studie, aby bylo omezeno vystavování plodů působení antibiotik v perinatálním období.

Žhavé téma

Žhavým tématem se porod z bakteriologického hlediska stává v období, kdy nahromadění faktů prokazuje, že způsob, jakým je tělo novorozence kolonizováno okamžitě po porodu, může mít střednědobé a dlouhodobé důsledky. Naše současné znalosti můžeme shrnout prohlášením, že když je střevní flora vytvořena, nemůže být snadno změněna, stejně jako by to byl povahový rys.

Mezi střednědobé důsledky dovolte zmínit závěr studií porovnávajících aktivitu buněk s imunitní akcí v krvi dětí narozených vaginální cestou či císařským řezem (Molloy et al. 2004). Vliv způsobu narození dítěte na imunitní reakci je ve věku šesti měsíců stále rozpoznatelný (Gronlund et al. 1999). S dovolením zmíním také finské studie, které zkoumaly fekální floru 34 dětí narozených vaginálně a 30 dětí narozených císařským řezem s antibiotickou profylaxí ve stáří 3 až 5, 10, 30, 60 a 180 dní. Fekální kolonizace dětí narozených císařským řezem byla zpožděná. Fekální flora byla u dětí narozených císařským řezem v šesti měsících stále narušená (Gronlund et al. 1999).

Nedávné studie v několika odvětvích medicíny prokázaly dlouhodobé důsledky způsobu vytváření střevní flory v perinatálním období v závislosti na způsobu a místu porodu. Podle nizozemské studie jsou vaginální domácí porody v porovnání s vaginálními nemocničními porody spojeny se sníženým rizikem ekzému, citlivosti na potravinové alergeny a astmatu. Mediační analýza ukázala, že vlivy způsobu a místa porodu na atopické výsledky byly zprostředkovány na kolonizaci bakteriemi C difficile (van Nimwegen et al. 2011). Ve výsledcích průlomového článku v Nature byla střevní flora identifikována jako faktor přispívající k patofyziologii obezity. Mikrobiální populace ve střevech jsou rozdílné u obézních a štíhlých lidí. U myší a u lidí je obezita spojena se změnami v poměrném množství dvou dominantních bakteriálních divizí: Bacteroidetes a Firmicutes (Turnbaugh et al. 2005). Nová generace studií střevní flory může zjistit nové spojitosti mezi obezitou a diabetem 2. typu, jelikož bakteriální populace ve střevech diabetiků se liší od lidí, kteří tímto onemocněním netrpí (Larsen et al. 2010).

Nejneočekávanější metody výzkumů spojených se střevní flórou by mohly být v oblastech lidského chování a psychických nemocí. Data získaná při pokusech se zvířaty naznačují, že v životě existuje kritické brzké období, kdy střevní bakterie ovlivňují mozek a mění chování v pozdějším životě (Heijtz et al. 2011).

Nemůžeme oddělit otázky spojené s mikrobiální kolonizací zažívacího traktu od otázek spojených s kolonizací úst. The Journal of Dental Research publikoval studii demonstrující, že způsob porodu, vaginální v porovnání s císařským řezem, ovlivňuje oralní mikroflóru u dětí a tím dentální zdraví v pozdějším životě (Lif Holgerson et al. 2011).

Zatímco dodnes se většina studií zaměřovala na kolonizaci trávící soustavy, musíme si také uvědomit, že triliony bakterií, plísní, virů, archeí a malých členovců kolonizují povrch kůže a společně tvoří kožní mikrobiom. Očekává se, že mikrobiální kolonizace kůže kriticky ovlivňuje vývoj její imunitní funkce – další důležitá oblast k výzkumu (Capone et al. 2011).

V době zjednodušených technik císařských řezů, která je také dobou používání antibiotik, se musíme připravit na rychlý vývoj vztahu mezi lidskými tvory a světem mikrobů.

Poznámka editora: První vydání v Midwifery today 102, LÉTO 2012.

REFERENCE:

  • Capone, KA, et al. 2011. “Diversity of the Human Skin Microbiome Early in Life.” J Invest Dermatol 131 (10): 2026–32.
  • Cederqvist, LL, LC Ewool and SD Litwin. 1978. “The Effect of Fetal Age, Birth Weight, and Sex on Cord Blood Immunoglobulin Values.” Am J Obstet Gynecol 131 (5): 520–25
  • Dubos, R. 1966. “Staphylococci and Infection Immunity.” Am J Dis Child 105:643–45.
  • Garty, BZ, et al. 1994. “Placental Transfer of Immunoglobulin G Subclasses.” Clin Diagn Lab Immunol 1 (6): 667–69.
  • Gronlund, MM, et al. 1999. “Mode of Delivery Directs the Phagocyte Functions of Infants for the First Six Months of Life.” Clin Exp Immunol 116 (3): 521–26.
  • Gronlund, MM, et al. 1999. “Fecal Microflora in Healthy Infants Born by Different Methods of Delivery: Permanent Changes in Intestinal Flora after Cesarean Delivery.” J Pediatr Gastroenterol Nutr 28 (1): 19–25.
  • Hashira, S, S Okitsu-Negishi and K Yoshino. 2000. “Placental Transfer of IgG Subclasses in a Japanese Population.” Pediatr Int 42 (4): 337–42.
  • Heijtz, RD, et al. 2011. “Normal Gut Microbiota Modulates Brain Development and Behavior.” Proc Natl Acad Sci USA 108 (7): 3047–52.
  • Larsen, N, et al. 2010. “Gut Microbiota in Human Adults with Type 2 Diabetes Differs from Non-Diabetic Adults.” PloS One 5 (2): e9085.
  • Lif Holgerson, P, et al. 2011. “Mode of Birth Delivery Affects Oral Microbiota in Infants.” J Dent Res 90 (10): 1183–88.
  • Molloy, EJ, et al. 2004. “Labor promotes neonatal neutrophil survival and lipopolysaccharide responsiveness.” Pediatr Res56 (1): 99–103.
  • 2011. Cesarean Section, Clinical Guidelines CG132. National Institute of Health and Clinical Excellence. www.nice.org.uk/guidance/CG132.
  • Turnbaugh, PJ, et al. 2005. “An Obesity-Associated Gut Microbiome with Increased Capacity for Energy Harvest.” Nature444:1027–31.
  • van Nimwegen, FA, et al. 2011. “Mode and Place of Delivery, Gastrointestinal Microbiota, and Their Influence on Asthma and Atopy.” J Allergy Clin Immunol 128 (5): 948–55.
  • Virella, G, MA Silveira Nunes and G Tamagnini. 1972. “Placental Transfer of Human IgG Subclasses.” Clin Exp Immunol 10 (3): 475–78.

Tento článek je převzatý z časopisu Midwifery today 117, JARO 2016.

Časopis Midwifery Today je původně vydáván v angličtině. Midwifery Today, Inc. nezodpovídá za překlady do jiných jazyků, kromě překladů, které jsou zveřejněny na webových stránkách www.midwiferytoday.com. Pro co nejpřesnější obsah doporučujeme vyhledat anglickou verzi článku.


Překlad byl realizován v rámci Projektu Unie porodních asistentek – vize 2021 (CZ.03.3.48/0.0/0.0/15_031/0002045), který je podpořený v rámci programu Operační program Zaměstnanost a je součástí výzvy Budování kapacit a profesionalizace NNO.

Podpořte nás

Podpořte nás
 

%d blogerům se to líbí: