27.4.2025

Péče porodní asistentky v šestinedělí je pro většinu žen v ČR stále fakticky nedostupná

Návštěvy porodních asistentek po porodu byly běžné již za první republiky, v poválečném období i v době, kdy se porody začaly přesouvat do nemocničního prostředí. Až do 90. let byla poporodní péče porodní asistentky hrazená ze zdravotního pojištění a porodní asistentky (v té době pod označením “ženské sestry”) vykonávaly návštěvní službu u všech žen. Byla to zavedená praxe, ženy nemusely žádat o indikaci (předepsání žádanky) lékaře a návštěvy byly automatické. Po roce 1989 se organizace zdravotnictví začala měnit, gynekologické ambulance se privatizovaly a návštěvy porodních asistentek se snížily na úplné minimum. Zároveň byly podmíněny žádankou lékaře. V dnešní době je péče porodní asistentky hrazená ze zdravotního pojištění většině žen prakticky nedostupná. Důvodů je několik.

  1. Lékaři návštěvu porodní asistentky aktivně nenabízejí a někteří dokonce odmítají ženě žádanku na péči porodní asistentky vystavit.
  2. Samostatná péče porodní asistentky v ČR není podporovaná a tím pádem je velmi okrajová a většina žen vůbec neví, že má v šestinedělí nárok na hrazenou návštěvní službu porodní asistentky.
  3. Pojišťovny nejsou ochotné s porodními asistentkami uzavírat smlouvy na hrazenou péči.

Péče porodní asistentky je primární péče 

Primární péče je podle definice zdravotní péče na úrovni prvního kontaktu jedince se zdravotnickým systémem. Měla by mít kontinuální a preventivní charakter s cílem podporovat zdraví a fyziologii a měla by být široce dostupná a poskytována co nejblíže vlastnímu sociálnímu prostředí jedince. (1) Naplnění těchto charakteristik postavení porodní asistence v českém zdravotním systému bohužel ani zdaleka neumožňuje. Důvodem je především její faktická nedostupnost většině žen a podmínění úhrady péče indikací lékaře.

Porodní asistentka, pokud může pracovat podle mezinárodně uznávaných kompetencí, vede ženu v těhotenství ke zdravému životnímu stylu, pohybu, vhodnému stravování a přípravuje ji na co nejlepší průběh porodu. Sleduje, jak ženin organismus zvládá těhotenské změny. Doporučuje jemné nápravy a prevenci a podporuje zdravý vývoj těhotenství. V šestinedělí sleduje, jak se žena po porodu zotavuje, v jaké je psychickém rozpoložení, dohlíží na zdraví ženy a sleduje, zdali se neobjevují odchylky od fyziologie. Doporučuje preventivní rehabilitační cvičení, spolupracuje s fyzioterapeuty. Podporuje ženu v kojení, radí v případě obtíží při kojení a ohledně péče po prsy. Edukuje ženu v péči o dítě a sleduje jeho prospívání. Spolupracuje s gynekology i pediatry. Zároveň se zajímá o sociální situaci rodiny. (2, 3)

Porodní asistentka je podle mezinárodně uznávaných kompetencí, i podle české legislativy, jediný zdravotník, který obsáhne péči o fyziologickou ženu i o fyziologického novorozence. To je výhodné na poporodních návštěvách v šestinedělí a zlepšuje to péči o matku a dítě jako nedělitelnou jednotku. (4)

Neochota lékařů péči porodní asistentky indikovat

Odmítavým postojem lékařů k indikaci péče porodní asistentky se zabývala místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová, která vznesla interpelaci na ministra Vlastimila Válka. Předložila zkušenosti žen, například stížnost Michaely Mejsnarové:

“Žádanka na péči porodní asistentky mi byla v roce 2024 zamítnuta gynekologem. Důvod? Prý se tak s lékaři domluvili, že žádanky na návštěvy porodní asistentky nebudou potvrzovat. Žádanku následně odmítla potvrdit i praktická lékařka, že o tom nic neví, a že jí to přijde zbytečné.“  

Ministr Válek v odpovědi sděluje: “Zdůrazňuji, že pojištěnky mají právo na poskytnutí hrazených služeb v zákonném rozsahu…. je neakceptovatelné a v rozporu se zákonem, aby lékař péči hrazenou pojišťovnou odmítal indikovat z důvodu své nevědomosti či nejistoty nebo na základě hromadné dohody v rámci nemocnice. V takovém případě se jedná o pochybení na straně lékaře.” (5)

Jiná žena popisuje své peripetie s indikací:

“Porodila jsem předčasně ve 34. týdnu těhotenství. Po návratu z porodnice jsem oslovila porodní asistentku kvůli obtížím s kojením. Porodní asistentka měla smlouvu se zdravotní pojišťovnou a nabídla možnost dalších až tří návštěv na pojišťovnu kvůli další podpoře a zlepšení přisávání dítěte. Na gynekologii mi ale žádanku na hrazenou péči nepotvrdili s tím, že by jim to prý pojišťovna odečetla z jejich úhrad,” stěžuje si Kateřina Středová (6)

Ministerstvo zdravotnictví si vyžádalo vyjádření VZP na toto tvrzení lékaře: “…že by jim to pojišťovna odečetla z jejich úhrad…  VZP to považuje za zcela nepravdivé. Péče poskytnutá porodní asistentkou je hrazena podle vyhlášky č. 314/2024 Sb. a nemocnici se z úhrady nic neodečítá. Indikování této péče není ani předmětem regulačního omezení na vyžádanou péči, protože toto regulační omezení zahrnuje pouze vyžádanou péči v laboratorních odbornostech a v radiodiagnostice.“ (5)

Ministr Válek konstatuje, že péči porodní asistentky, včetně výkonu 06211 může stejně jako u jiných hrazených služeb na základě zákonných kritérií, která tvoří zejména zdravotní stav pojištěnky a účel dané zdravotní péče indikovat jakýkoliv ošetřující lékař, nejen nemocnice, ale také ambulantní gynekolog či praktický lékař. (5)

Lékařům není úhrada za péči porodní asistentky odečítána, přesto návštěvní služba porodní asistentky často není lékaři podporována.

Většina smluvních poskytovatelů v odbornosti gynekologie a porodnictví péči neposkytuje

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz Olgy Richterové tvrdí, že je péče v poporodním období zajištěna dostatečně a uvádí: ”Výkon 06211 – NÁVŠTĚVA TĚHOTNÉ NEBO MATKY V ŠESTINEDĚLÍ PORODNÍ ASISTENTKOU je nasmlouván na 14 pracovištích odbornosti porodní asistentka (921) a dále na 345 pracovištích odbornosti gynekologie a porodnictví (603) a 2 pracovištích odbornosti dětská gynekologie (604) – celkem se tedy jedná o 361 pracovišť v rámci celé ČR. Výkon 06211 v roce 2024 vykázalo celkem 37 pracovišť, z toho 8 pracovišť odbornosti 921 a 29 pracovišť odbornosti 603.” (5)

Z odpovědi ministerstva zdravotnictví vyplývá, že naprostá většina pracovišť gynekologie (konkrétně 90 %), které mají kód 06211 nasmlouvaný, péči vůbec neposkytuje. Z porodních asistentek v loňském roce vykázalo výkon 57 % poskytovatelek, tedy více než polovina. Z gynekologů, kteří převažují, poskytlo návštěvní službu pouze 8,4 %. Většina smluv, které mají pojišťovny uzavřeny s gynekology a s nemocnicemi jsou tedy nefunkční. Pokud žena u pojišťovny poptává návštěvní službu porodní asistentky, je pojišťovnou na poskytovatele z řad gynekologů odkazována. Ženy tyto gynekology marně obvolávají, ale v řadě regionů je tato péče hrazená pojišťovnou zcela nedostupná (čtyři kraje nejsou porodní asistentkou vůbec pokryty). 

Zdravotní pojišťovny cíleně neuzavírají smlouvy s porodními asistentkami 

Za rok 2024 bylo v celé ČR vyhlášeno 5 výběrových řízení na poskytování služeb porodní asistentky, kterých se UNIPA účastnila jako zástupce profesní organizace. Ani v jednom z těchto řízení nebylo vydáno kladné stanoviska největší pojišťovny VZP, u které je pojištěno zhruba 60 % pojištěnců v ČR, a smlouva s porodní asistentkou nebyla uzavřena.

VZP v odpovědi na dotaz místopředsedkyně sněmovny proč neuzavírá zdravotní pojišťovna smlouvy s porodními asistentkami a proč jich je tak málo v poměru s proběhlými porody odůvodňuje: „Nízkou produkci výkonu 06211 našimi smluvními poskytovateli zdravotních služeb odůvodňujeme nízkým reálným zájmem pacientek–pojištěnek VZP ČR o poskytování této péče.“ (5)

Tohle tvrzení je ale nepravdivé. Zájem o péči porodní asistentky je zřejmý i z podpory výzvy www.chcisvojiporodniasistentku.cz, která usiluje o zviditelnění bariér a nedostupnosti péče porodních asistentek v ČR. Výzva získala již téměř 9 600 podpisů (údaj ze 4/2025).

V lednu 2025 místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová již po druhé iniciovala změnu § 18 v Zákoně o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 tak, aby byl zjednodušen systém úhrady péče porodní asistentky z veřejného zdravotního pojištění. Návrh sjednocuje kompetence porodní asistentky směrem k veřejnému zdravotnímu pojištění tak, aby porodní asistentky mohly vykonávat své činnosti dle evropské legislativy bez potřeby indikace lékaře. Jednalo se o péči v těhotenství a poporodní návštěvní službu. Návrh na zrušení indikace lékaře na péči porodní asistentky při hlasování dne 23. 4. 2025 bohužel neprošel.

Dočkají se české ženy?

Jak již bylo uvedeno, péče porodní asistentky je primární péče. Podporuje zdraví a normální fyziologický průběh těhotenství, porodu a šestinedělí. Má preventivní charakter a pomáhá předcházet celé řadě komplikací. Dlouhodobé výzkumy ukazují, že porodní asistentka je pro zdravou ženu a zdravého novorozence tím nejlepším poskytovatelem zdravotní péče, neboť přináší celou řadu zdravotních benefitů, méně komplikací v těhotenství, během porodu i v šestinedělí, větší úspěšnost a délku kojení a větší spokojenost žen a jejich rodin, zvláště pokud je tato péče poskytována kontinuálně. (7) Zároveň jde o péči, která je pro zdravotnický systém podstatně levnější a šetří kapacitu nákladnější lékařské péče pro ženy a novorozence, kteří specializovanou lékařskou péči vzhledem k vyšším rizikům a komplikacím skutečně potřebují.

Široká dostupnost péče porodní asistentky bez nutnosti indikace lékaře a její poskytování ve vlastním sociálním prostředí je obzvláště důležitá pro ženy v náročném období šestinedělí. Pro ženy v prvních týdnech po porodu je velmi obtížné cestovat a čekat v přeplněných čekárnách lékařů. Potřebují citlivou a dostupnou péči, efektivní pomoc a podporu v prostředí, kde žijí, kojí a kde pečují o své dítě.

Dočkají se české ženy toho, aby měly kontinuální péči porodní asistentky během celého těhotenství a po porodu hrazenu z veřejného pojištění, a to bez nutnosti indikace a závislosti na lékařském rozhodnutí, tak jako je to v jiných vyspělých evropských zemích? 

 

Zdroje:

1/ Primární péče. Národní zdravotnický informační portál. https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/36

2/ WHO recommendations: intrapartum care for a positive childbirth experience. Geneva: World Health Organization; 2018. Licence: CC BY-NC-SA 3.0 IGO. Dostupné z: https://iris.who.int/bitstream/handle/10665/260178/9789241550215-eng.pdf;jsessionid=008C116FB8C239B2BD1BFEFCAC87657E?sequence=1

3/ Transitioning to midwifery models of care: global position paper. Geneva: World Health Organization; 2024 ISBN 978-92-4-009826-8 Dostupné z: https://iris.who.int/bitstream/handle/10665/379236/9789240098268-eng.pdf?sequence=1&isAllowed=y

4/ 12 Steps to Safe and Respectful MotherBaby-Family Maternity Care. The International Childbirth Initiative. https://icichildbirth.org/initiative 

5/ Vyjádření Ministra Válka k interpelaci Olgy Richterové, dokument má Unipa k dispozici, Č. j.: MZDR 6214/2025-4/DZP, https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=253769

6/ Zkušenosti žen s dostupností hrazené péče porodní asistentky. Chci svoji porodní asistentku. https://chcisvojiporodniasistentku.cz/index.php/zkusenosti-zen

7/ Sandall J., Fernandez Turienzo C., Devane D. et al. 2024. Midwife continuity of care models versus other models of care for childbearing women. Cochrane Database Syst Rev. PMID: 38597126. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38597126/

 

Zpracovala: 

Bc. Martina Suchardová, viceprezidentka Unie porodních asistentek

Mgr. Monika Kašparová, komunitní porodní asistentka

foto: Pavlína Martin Photography

Podpořte nás

Podpořte nás
Naši činnost můžete podpořit na transparentním účtu: 2400762783/2010