Latentní fáze první doby porodní dle doporučení NICE − Péče o zdravou ženu a děti během porodu CG190

Národní institut klinické excelence (The National Institute for Clinical Excellence – NICE) byl ve Velké Británii založen v dubnu 1999. Jeho cílem je vytvořit konzistentní doporučené postupy a tím zkvalitnit poskytovanou péči. Kromě klinických doporučených postupů zveřejňují i doporučení pro kvalitu péče nebo veřejné zdraví, organizují vzdělávací setkání apod. Jejich hlavním znakem je vysoká odbornost a důraz na kvalitu výzkumů, které pro doporučené postupy používají. V prosinci 2014 byly publikovány doporučené postupy Péče o zdravou ženu a děti během porodu (CG190), jejich poslední revize proběhla v únoru 2017. Postupně vám předkládáme jednotlivé jejich části ve formě článků. Doufáme, že vám pomohou ve vaší praxi, protože bohužel podobné doporučené postupy v Česku zatím neexistují.

Doporučení britského institutu NICE (National Institute for Health and Care Excellence) pro péči o ženu v začátku porodu 1.3 Latentní fáze první doby porodní začíná definicí latentní a aktivní fáze I. doby porodní (I. DP).

• Latentní fáze I. DP je doba probíhající ne nutně nepřetržitě, kdy:
  • má žena bolestivé kontrakce a současně
  • dochází k určitým změnám na čípku, včetně jeho ztenčení a dilatace do 4 cm.
• Aktivní fáze I. DP je doba, kdy:
  • žena má pravidelné bolestivé kontrakce a současně
  • dochází k dilataci čípku, která progreduje od 4 cm dále (NICE 1.3.1).

Dále se tato část doporučení věnuje edukaci těhotné ženy před porodem a prvnímu posouzení jejího stavu v počáteční fázi porodu.

Doporučení obsahuje informace, které je nutné poskytnout v těhotenské poradně všem ženám, které ještě nerodily a nemají zkušenost s porodem. Jedná se především o informace vztahující se k tomu,

• co mohou ženy očekávat během latentní fáze I. DP,
• jaké jsou možnosti zvládání bolesti,
• jak a kdy mají kontaktovat svoji (svoje) pečující porodní asistentku(y) a co dělat v případě akutního stavu (NICE 1.3.2),
• jak odlišit Braxton-Hicksovy kontrakce („poslíčky“) a kontrakce aktivní fáze I. DP,
• jaká je očekávaná frekvence kontrakcí a délka jejich trvání,
• jak poznat odtok plodové vody („prasknutí vody“),
• jakou charakteristiku má normální vaginální výtok/sekrece v počátku porodu (odchod “hlenové zátky”) (NICE 1.3.3).

Posouzení stavu na začátku porodu je u všech nízkorizikových prvorodiček doporučeno provést osobně co nejdříve a to buď

• doma (nezávisle na zvoleném místě  porodu), nebo
• v ordinaci v plánovaném místě porodu (porodní centrum nebo porodnice), kdy poskytovatelem péče v modelu „jeden na jednoho“ je porodní asistentka, která stav ženy posuzuje po dobu nejméně jedné hodiny (NICE 1.3.5).

Při hodnocení aktuálního stavu rodící ženy a průběhu další péče je dle doporučení nutné probrat se ženou následující:

• zeptat se ženy, jak se cítí, informovat se o jejích přáních a očekáváních, která má od porodu, a také o případných obavách,
• zeptat se ženy na pohyby dítěte, včetně jakýchkoliv změn, kterých si všimla,
• informovat ženu o tom, co může očekávat v latentní fázi I. DP a jak může pracovat s bolestí, kterou pociťuje,
• poskytnout ženě informace ohledně možností poskytované péče v této fázi porodu,
• dohodnout se se ženou na plánu péče, včetně poučení o tom, koho by měla dále kontaktovat a kdy,
• poskytnout rovněž vedení a podporu doprovázející osobě/osobám (NICE 1.3.6).

V případě, že žena, která vyhledá pomoc porodní asistentky nebo přijde do porodního centra či do porodnice, má bolestivé kontrakce, ale není v aktivní fázi I. DP, porodní asistentka by

• neměla zlehčovat pocity ženy, ale naopak uznat, že může zažívat bolestivé kontrakce bez změn na děložním čípku. Přestože z hlediska definice je klientka označena jako žena, která zatím ještě nerodí, může sama o sobě smýšlet jako o rodící ženě a to podle své vlastní definice,
• měla ženě nabídnout individuální oporu a analgezii, je-li třeba,
• měla ženu povzbudit, aby zůstala ještě doma anebo se tam vrátila. Nesmí to však být spojeno s významným rizikem porodu bez přítomnosti porodní asistentky nebo s přílišným stresem (NICE 1.3.8).

Doporučení také obsahuje základní informace vztahující se k úlevě od bolesti v latentní fázi porodu. Jedná se o dechové techniky, využití teplé vody (vana, bazének) a masáž. Naopak není doporučeno rodící ženě nabízet v této fázi porodu aromaterapii, jógu nebo akupresuru. Pokud si však žena přeje tyto metody využít, respektuje porodní asistentka její přání (1.3.9; 1.3.10).

Podrobně se tématu úlevy od bolesti věnuje oddíl 1.8 a 1.9.

Překlad byl realizován v rámci Projektu Unie porodních asistentek – vize 2021 (CZ.03.3.48/0.0/0.0/15_031/0002045), který je podpořený v rámci programu Operační program zaměstnanost a je součástí výzvy Budování kapacit a profesionalizace NNO.